Komunitní centrum ve Vyšních Lhotách

Obec Vyšní Lhoty se ocitla před vytřiďováním starých knih v místní knihovně z důvodu chybějících prostorových kapacit. Oslovili naše architektonické studio, zda by jsme mohly jim mohli pomoci v prostoru nalézt také místo pro chybějící komunitní multifunkční centrum, či objekt lépe funkčně dotvořit návaznosti na mateřskou školku, která se nachází ve stejném objektu.

Multifunkční objekt

Při návrhu jsme se na daný objekt zaměřili do větší hloubky. Zanalyzovali jsme provoz mateřské školky a jídelny. Dále jsme stanovili rozsah použitelnosti stávajícího mobiliáře a vyhodnotili jeho potřebu komplexní výměny.  Jelikož neměl být předmětem stavebních úprav zásah do fasády, vycházeli jsme se stávajících dvou vstupů do objektu. Kancelář ředitelky jídelny jsme přesunuli do části mateřské školky a v novém vzniklém prostoru vytvořili knihovnu. V původní chodbě se zbytečně velkorysými a prázdnými prostory jsme umístili kuchyňku pro využití komunitního centra, věšáky pro oblečení a zeleň. Při požadavku na co největší mobilitu a multifunkčnost jsme se zamysleli, jak propojit nové prostory se školkou a zároveň zachovat intimitu při soukromých akcích. Hlavní sál vznikl v místě bývalé knihovny v návaznosti na hernu školky. Na chodbě vzniklo nové hygienické zázemí a to stávající pro školku bylo značně upraveno. Děti ze stávající herny mateřské školky mohou plynule přecházet do komunitního sálu za nově vzniklými dveřmi, aniž by musely vyjít na chodbu. Aby dveřní otvor v ose hlavního sálu prostor příliš nerozbíjel, byl skryt za pomoci bezúchytkového kováním a zcela splývá s obložením.

Architektonický koncept změn

Stěžejním prvkem při návrhu bylo vytvořit moderní prostory z udržitelných materiálů, příjemných na pohled i údržbu. V minimalisticky laděném interiéru je před sebe postavena hra kontrastů (černé a bílé), která je zjemněna spojujícím prvkem v podobě borové překližky. Středobodem komunitního sálu je logo obce Vyšní Lhoty (býk) vyřezané na CNC fréze do borovice. Podhled svým tvaroslovím rámuje obklad stěn a vestavných skříní. Zde je v kontrastu provedena překližka, černé LED kruhy a bílé akustické perforované desky s přidanou hodnotou technologie pohlcující CO2 a formaldehyd. Přehřívání prostor zmírňují zapuštěné rolety. Stávající topná soustava je ve všech místnostech schována za obklad pod okny. Překližkový obklad pokračuje do prostor chodby, kterou zjemňuje vegetační ostrůvek. Nápisy do jednotlivých místností jsou zde důmyslně slazeny s celkovým konceptem (vyřezané do překližky). Celá chodba je zjemněna obloukovou kopilitovou příčkou, která do celého prostoru vpouští přirozené osvětlení z nové kuchyňky. Podlahové prostory jsou sjednoceny v šedé barvě v kombinaci zátěžového vinylu a keramické dlažby v chodbě a hygienických prostorech. V obou záchodech, kde je převládající barva bílá, je propsán rukopis hlavního sálu, překližka.

Mobiliář

Odkaz na místní beskydskou dřevinu, borovici, je propsán také do vnitřního mobiliáře. Knihovnické racionální bílé sestavy jsou dotvořeny vloženými bloky z truhlářské překližky. Borová dýha je potažena na stohovatelných židlích. Borovice se také nachází na stolech, v kuchyňské sestavě a nápisech na chodbě. Stavební žebírková ocel (slangově roxor) je v navržených prostorech brán jako odkaz na průmyslový rázovitý kraj. Objevuje se zde v nenápadných detailech, jako například rozpěra u knihovnických sestav, držadlo nakloněných knížek nebo atypický držák deštníků v zádveří. Pocit industriálna a surovosti je v knihovně umocněn přiznanou kabeláží a hrou zavěšených světel.